Stát dělá z budoucích důchodců dlužníky. Úřady totiž nestíhají vyřizovat penze

Česká správa sociálního zabezpečení už několik měsíců nestíhá přiznávat důchody. Dvacet dva tisíc lidí na to od podání své žádosti teď čeká už více než tři měsíce. Tedy déle, než je zákonná lhůta, do níž měl úřad rozhodnout. Tyto lidi přitom urgují pojišťovny kvůli zaplacení zdravotního pojištění.

„V pásmu nad 90 dnů se nyní nachází 22 tisíc žádostí o starobní důchod, z toho se jedná o 18 tisíc žádostí o předčasný starobní důchod,“ potvrdila Právu mluvčí správy Jitka Drmolová.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-­ČSL) připustil, že situace bude napnutá ještě několik týdnů. „Sešlo se totiž šest věcí. Od loňska došlo ke dvěma řádným valorizacím důchodů, dvěma mimořádným valorizacím a do toho přibyly předčasné odchody do důchodů a výchovné,“ vysvětlil vytíženost úředníků, přestože sociální správa personálně posílila.

„Štve mě, že jsme nebyli schopni vyplatit důchody včas. V řádu týdnů se ale dostaneme k tomu, abychom je zase mohli vyplácet v zákonných lhůtách,“ dodal Jurečka.

„Toto bohužel nejde dělat tak, že změny zadáme do softwaru, on je vygeneruje a rozešlou se valorizační oznámení nebo výměry. Je tam velký podíl odborné lidské práce, a proto jsme se do těchto potíží dostali, za což se omlouvám,“ doplnil ministr.

Nápor hlavně kvůli předčasným penzím

Počty budoucích žadatelů o důchod se podle mluvčí sociální správy Drmolové budou v horizontu následujících měsíců postupně snižovat.

„Zjevně se jedná o fázový posun celé jedné generace budoucích důchodců, kteří využili nestandardní situace k výpočtu jejich důchodů i několik měsíců předtím, než reálně opustí trh práce,“ poznamenala.

Podle ní chtěl velký počet lidí jen využít vhodný termín pro výpočet důchodu, ne nutně jeho okamžité pobírání. Desetitisíce lidí loni začaly žádat o předčasné důchody, protože díky mimořádným valorizacím byly pro ně výhodnější, než kdyby odešli do penze až v řádném termínu.

Nejde se ani objednat

Marně několik týdnů se lidé také snaží objednat přes web sociální správy na schůzku přímo na pobočce, kde si teprve mohou žádost o důchod podat. „Řekli mi, abych to zkoušela vždy v pondělí, ale už čtyřikrát po sobě bez úspěchu. Když se náhodou objeví volný termín, než to vyplním, někdo mě předběhne. Potřebuji si tam vyřídit vdovský důchod,“ sdělila Právu seniorka z okresu Praha-Západ.

Lidé si na pomalost úřadů stěžují i na internetu. Někteří podle svých slov v diskusích pod články k tomuto tématu čekají s žádostmi o důchod déle než sto dní. „Volal jsem na sociální správu a paní mi sdělila, že se mojí žádostí zatím nikdo nezaobírá,“ uvedl jeden z nich.

Nešťastníky honí zdravotní pojišťovny

„Moje tchyně podávala žádost o vdovský důchod koncem listopadu. Vyrozumění jí přišlo minulý týden – po třech urgencích. Prý nejdříve musí vyřídit starobní důchody, pak se dostane na vdovské. Velice nepříjemná paní jí také odpověděla, že klidně může čekat i přes půl roku, že se oni nezblázní,“ napsala nedávno další čtenářka.

Správa sice důchody žadatelům vždy zpětně doplatí, problémy ale mohou mít ti, kteří ukončili zaměstnání a nyní jsou bez jakéhokoliv příjmu i bez rezerv. Navíc jim chodí upomínky od zdravotních pojišťoven, které neznají důvod, proč už jejich zaměstnavatel pojistné neplatí.

„VZP bohužel v těchto případech nemůže postupovat jinak, než jak jí ukládá zákon, tedy vyzvat klienty, u kterých není jasné, zda či kdo za ně platí zdravotní pojištění, k vysvětlení a případně úhradě minimálního pojistného,“ sdělila Právu mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová.

„Jiným způsobem pojišťovna postupovat nemůže, byť si uvědomujeme složitost situace, do které se tito lidé dostali,“ podotkla.

Jak dále ujistila, případné uhrazené platby minimálního pojistného budou klientovi vráceny ve chvíli, kdy mu bude důchod přiznán. To znamená, že se zpětným přiznáním důchodu se prokáže, že byl v tomto období za pojištěnce plátcem pojistného stát.

„Přeplatek je klientovi vrácen buď při ročním vyúčtování, nebo si o něj může zažádat v podstatě ihned po přiznání důvodu, a je mu vyplacen bez zbytečných prodlev. V těchto případech se anuluje, respektive škrtá i případné penále, které by teoreticky na dluhu mohlo vzniknout,“ zdůraznila Plívová.

Pokud člověk zažádal o důchod například loni v listopadu s termínem vzniku na řádný důchod od ledna, tak jestliže od února nepracuje a v dubnu stále neměl schválenou žádost o přiznání důchodu, může podle Drmolové i s ohledem na upomínky od zdravotní pojišťovny u sociální správy urgovat vydání rozhodnutí.

Pokud je v této situaci a pojistné několik měsíců nezaplatí, nic mu podle neoficiálních zdrojů z pojišťoven reálně nehrozí a pojistné by za něj měl doplatit stát.

Se sociálním pojištěním by pak problém neměl vzniknout vůbec. „Jestliže (člověk s nevyřízenou žádostí o důchod od ledna) není od února výdělečně činný, nemá od tohoto měsíce ani povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení. Ani nikdo jiný nemá povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení za něj,“ ujistila Drmolová.