Jurečka: Padesátníci do penze až o sedm měsíců později
Dnešní padesátníci se musí připravit na to, že půjdou do důchodu až o sedm měsíců později, než je současná hranice, stanovená na 65 let. Právu to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Změny v penzích i daních jsou podle něj nutné.
Už jste u vás na Hané dostal vyhubováno za to, že jste nejdřív přišel se snížením červnové valorizace penzí a teď s vládní koalicí prosazujete daňové změny, které i mladším lidem seberou z peněženek tisíce korun?
Přišly mi reakce, které jsou kritické, ale i takové, které jsou podpůrné. Lidé si musí uvědomit, že na dluh dlouhodobě žít nemůžeme. Každá rodina, každý jednotlivec, který by žil dlouhodobě na dluh, skončí na ulici, a to platí přeneseně i pro stát. My tyto kroky neděláme s radostí, vždyť je to pro politiky nepopulární. Děláme je ale pro budoucnost mladé generace.
Změny v penzích mají vést ke snižování jejich růstu a prodlužování věku odchodu do důchodu. Operujete tím, že systém, který byl ve dvou letech před covidem ještě v plusu, je už neudržitelný. Není za tím spíše jen snaha vlády přilepšit v příštích letech státnímu rozpočtu na úkor nynějších důchodců i lidí, kteří do penze mají brzy zamířit?
Je potřeba si uvědomit, že všechny důchody, jak současné, tak budoucí, porostou. Už nyní jsou jasně nejvyšší v historii a letos bude průměrný důchod přes 20 000 korun. U současných důchodů platí, že budou plně valorizovány o inflaci a třetinu růstu reálných mezd.
Kdo od sedmnácti pracoval v náročné profesi, ať může odejít do důchodu dřív
To je hodnota, která tady byla dlouho před rokem 2018 a zabezpečovala důstojné zabezpečení ve stáří. U nově vyměřovaných důchodů dojde k drobnému snížení růstu o zhruba 180 korun ročně. A odhad pro roky 2021 až 2035 je, že důchody vzrostou o dalších deset tisíc korun. To znamená, že i růst nových důchodů bude poměrně slušný.
Hovoříte poměrně přesvědčivě o tom, jaká bude situace v roce 2050 a později, což je ještě dost daleko. Zohledňují ty projekce i pandemii covidu a příliv ukrajinských uprchlíků, s čímž donedávna šlo jen těžko počítat?
Zohledňuje to dopad covidu, ale nikoliv příliv ukrajinských uprchlíků, protože nevíme, kolik z nich tady zůstane a kolik se jich vrátí.
Důchodová reforma však bere v potaz tři podstatné věci, kvůli kterým to realizujeme. Za prvé to je delší doba dožití, která se bude prodlužovat. Dále přicházíme na pracovní trh později než generace našich rodičů. Pozdější příchod posouvá například studium vysoké školy. Před třiceti lety zhruba polovina lidí pracovala od dvacátého roku věku a dnes už to není pravda.
Třetí příčina je, že od začátku 90. let nám výrazně poklesla porodnost. Chybí nám zhruba 900 tisíc dětí, které se nenarodily a nestojí za generací šedesátých let, která teď míří do důchodu, a nezajistí tedy potřebné příjmy důchodového systému. Změnami, které jsme navrhli, dokážeme dnešní generaci čtyřicátníků a mladším zajistit důstojné důchody.
Průměrná doba pobírání starobního důchodu má být 21,5 roku. To se budeme v průměru dožívat 85 nebo 90 let, když chcete méně předčasných penzí a pracovní věk prodlužovat?
To je hodnota průměrná. Takže to samozřejmě neznamená, že když bude někdo v důchodu 22. nebo 23. rok, tak o důchod přijde. To říkám explicitně, protože i takové dezinformace jsme slyšeli.
Vycházíme z dat Českého statistického úřadu, podle kterých v budoucnu budeme generaci, pro ten konkrétní ročník, který dosáhne padesáti let věku, moci říct, jaká bude přesná hranice jejich odchodu do důchodu. Specifická situace nastane jen v roce 2025, pokud se návrh schválí. Tehdy se hranice stanoví několika ročníkům současně. Pak už to ale bude vždy jen pro ten jeden ročník. Je však důležité, že mezi těmi ročníky nemůže dojít k růstu většímu než dva měsíce.
Takže se bavíme o dnešní generaci narozené v roce 1966 až 1971. Tady dojde k posunu z nynější hranice 65 let maximálně o několik měsíců. U ročníku 1971 by se měl důchodový věk posunout maximálně o šest až sedm měsíců.
Budou se tedy v tom zohledňovat i předčasné důchody?
Budou, to je důležitý doplněk, který bude odrážet i vývoj v jednotlivých profesích. Máme tady dva režimy pro předčasné odchody do důchodu. Ty čeká klíčová změna parametru. V jednom režimu to bude 40 let (základní doba pro nárok na starobní penzi v řádném termínu má zůstat na 35 letech – pozn. red.) a u druhého 45 let povinné pojistné doby.
Nepovažuji úplně za fér, aby jedna sekunda rozhodovala o tom, jestli rodič získá nárok na vyšší rodičovskou
U toho druhého bude krácení starobní penze výrazně nižší. Vyjdeme vstříc lidem, kteří vstoupili na trh práce v nízkém věku, protože chápeme, že tam je často opotřebení větší.
K tomu přibude ještě třetí klíčový institut, a to je předčasný odchod do důchodu bez krácení pro náročné profese. Tím odpovídám všem, kteří třeba říkají, já dělám náročnou práci, takže bych potřeboval odcházet třeba v 63 nebo 63,5 roku. Nebo když je to tak velmi náročná profese, tak i o pět let dříve, protože už nebudu tu práci schopen zvládnout. Toto všechno odpovídá reálným životním příběhům, protože když někdo začal pracovat v sedmnácti v náročné profesi, tak ať má možnost odejít do důchodu dříve.
Kdy chcete mít seznam náročných profesí?
Do podzimu, abychom to v říjnu či listopadu předkládali už s důchodovou novelou.
Do vlády už míří snížení budoucích valorizací a znevýhodnění předčasných důchodů. Kdy o tom kabinet rozhodne?
Byl bych rád, kdyby to bylo už příští týden.
Překvapivým návrhem je změna výpočtů nových důchodů včetně úpravy takzvaných redukčních hranic, což povede ke snižování nově přiznávaných penzí. Proč k tomu přistupujete?
Především proto, abychom dokázali i za dvacet, třicet let v důchodovém systému garantovat důstojné důchody i dnešním dětem a vnoučatům současných důchodců. Abychom nestáli za patnáct či dvacet let před rozhodnutím, že systém buď musí vzít obrovské peníze navíc z výnosu daní, nebo omezit jiné rozpočtové výdaje, například třeba výdaje na zdravotnictví, školství a podobně, protože to jsou největší rozpočtové kapitoly. Nebo by to muselo znamenat výrazný propad výše budoucích penzí.